Archiv rubriky: Daně a účetnictví

Zálohy na daň z příjmu

Dle zákona o dani přijmu
§ 38a Zálohy
(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti 39a). Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti 39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 20b.

(2) Zálohy neplatí poplatníci 39), jejichž poslední známá daňová povinnost 39a) nepřesáhla 30000 Kč, a dále obce a kraje.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30000 Kč, avšak nepřesáhla 150000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150000 Kč,
platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle
odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

Vypočtené zálohy zaokrouhlíme na celé stokoruny nahoru.

Povinnost a lhůty do kdy musí úřad odpovědět na dotaz

Vaše žádost (stížnost) podle Zákona o svobodném přístupu k informacím obsahuje:

    Vaše jméno
    ke komu směřuje
    co žádáte
    a výslovné dovolání se tohoto zákona,

potom úřad musí odpovědět do 15 dnů.

V případě podnětů k zahájení řízení je správní orgán povinen Vám odpovědět do 30 dnů, zda zahájil řízení. Avšak pouze, pokud jste o odpověď výslovně požádal. Ze zákona však bohužel nevyplývá pro úředníky konkrétní postih v případě nesplnění lhůt. Můžete však podat stížnost nadřízenému orgánu. Tyto případy upravuje Správní řád.

Co se nedozvíte?
Citlivé údaje o osobách, utajované informace státního významu, obchodního tajemství nebo majetkové poměry třetích osob. Úřady nemusejí poskytovat vnitřní dokumenty (záleží na vůli úřadu), informace předané třetími osobami dobrovolně (mohou dát souhlas), díla, vynálezy apod. (záleží na použití a souhlasu autorů), nezpracované informace a neukončená řízení o deliktech (neposkytne jen dočasně).

Koho se můžete ptát?
Povinnost se vztahuje na samosprávu (obec, kraj, starosta, hejtman, primátor, rada, zastupitelstvo) i státní orgány (obecní a krajský úřad, ministerstva, báňský úřad, ale i prezident, parlament, vláda, soudy, policie). Máme právo se ptát i organizací, které jsou přímo zřízené nějakým úřadem (např. organizace spravující obecní majetek). Zjednodušeně lze říci, že informovat musí všechny instituce placené z daní.

Můžeme žádat informace o probíhajícím stavebním nebo územím řízení?
Správní řád a stavební zákon umožňují nahlížet do spisu jen účastníkům řízení. Přesto můžete žádat o informace o probíhajícím řízení, i když nejste jeho účastníkem. Uvedené zákony neomezují obecný přístup k informacím, proto nepožadujte nahlížení do spisu, ale přímo kopie dokumentů ve spisu ke správnímu řízení obsažených.

Které obce poskytují nejlepší informace?
Soutěž Zlatá erb

Slevy na dani 2015

SSlevy na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmu se odčítají měšíčně ze mzdy u zaměstnavatele nebo jednou ročně při daňovém přiznání nebo při ročním vyúčtování daně z příjmů u zaměstnavatele

Aktuální výše slev pro rok 2014 :

ročně měsíčně
Na poplatníka 24 840 Kč 2 070Kč
Na poplatníka – starobního důchodce 0 Kč 0 Kč
Na dítě 13 404 Kč 1 117 Kč
Na dítě – držitele průkazu ZTP/P 23 208 Kč 23 208 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela 24 840 Kč 0 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P 49 680 Kč 0 Kč
Invalidita I. a II. stupně (částečný invalidní důchod) 2520 Kč 210 Kč
Invalidita III. stupně (plný invalidní důchod) 5040 Kč 420 Kč
Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu) 16 140 Kč 1 345 Kč
Student 4 020 Kč 335 Kč

Při uplatnění paušálních výdajů si OSVČ (podnikající fyzicé osoby) mohou za rok 2013 uplatnit v daňovém přiznání slevy kromě slevy na vyživovanou manželku či manžela a slevu na dítě. Odpočty ze základu daně jako jsou úroky a životní pojištění dál zůstávají. Pracující důchodci, kteří k 1.1. pobírají starobní důchod nemají v letech 2013 – 2015 nárok na slevu na poplatníka. Ta je aktuálně 24 840 Kč. Sleva byla zrušena v rámci úsporného balíčku a pro rok 2015 se uvažuje o jejím znovuzavedení.

Maximální příjem manželky/la na kterou chcete uplatnit slevu nesmí přesáhnout 68 000 Kč.

Stravné a cestovné 2015

Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty stanovuje § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Uvádí se dvakrát, protože §163 platí pro zaměstnance v podnikatelské sféře a §176 pro zaměstnance ve státní správě. Zásadní rozdíl je také v tom, že zákoník práce první skupině přesně určuje maximální hodnotu stravného za každý kalendářní den (ta je pro zaměstnance osvobozeným příjmem). Může dostat i víc (u zaměstnavatele se jedná o daňový náklad), ale zaměstnanci se to už daní.

Zaměstnavatel ve státní správě si naopak každoročně stanoví vnitřním předpisem výši stravného v rozpětí daném zákoníkem práce. Znamená to, že může vyplatit minimální hodnotu stravného, ale pokud má v rozpočtu dostatek finančních prostředků, i maximální hodnotu stravného.

Stravné od 1.1.2015 v podnikatelské sféře

  • 69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 104 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • 163 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Náklady na automobil

1/ náhrada za 1km 3,70 Kč dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (amortizace) viz předpis č. 328/2014 Sb.
2/ náhrada za PHM – dle ceny PHM na dokladu z čerpací stanice nebo dle průměrných cen stanovených ministerstvem financí a průměrné spotřeby dle technického průkazu

Pozor: musí se jednat o vlastní soukromý automobil zaměstnance!
V OTP musí být jako majitel uveden zaměstnanec.

Krácení stravného

§163 (2) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen „bezplatné jídlo“), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravenky a služební cesta

Důležité pro nárok na stravenku je odpracování pracovní směny.

Ovšem zákon o daních z příjmů uvádí ještě jednu podmínku a to, že příspěvek (stravenku) není možné uplatnit za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce.

Účty finančních úřadů v roce 2014

Potřebujete zaplatit daň na finanční úřad?
Dejte si pozor na nová čísla účtů. Byly zrušeny staré účty (nepoužívají se, ale do konce roku 2014 jsou ještě platby přesměrovány na nové účty) jednotlivých finančních úřadů a nově se platí na účty krajských finančních úřadů.
 

Název finančního úřadu Účet finančního úřadu a kód banky
FÚ pro hlavní město Prahu 77628031 / 0710
FÚ pro Středočeský kraj 77628111 / 0710
FÚ pro Jihočeský kraj 77627231 / 0710
FÚ pro Plzeňský kraj 77627311 / 0710
FÚ pro Karlovarský kraj 77629341 / 0710
FÚ pro Ústecký kraj 77621411 / 0710
FÚ pro Liberecký kraj 77628461 / 0710
FÚ pro Královehradecký kraj 77626511 / 0710
FÚ pro Pardubický kraj 77622561 / 0710
FÚ pro Kraj Vysočina
67626681 / 0710
FÚ pro Jihomoravský kraj 77628621 / 0710
FÚ pro Olomoucký kraj 47623811 / 0710
FÚ pro Moravskoslezský kraj 77621761 / 0710
FÚ pro Zlínský kraj 47620661 / 0710
Specializovaný finanční úřad 77620021 / 0710

Před výše uvedené účty je nutné přidat předčíslí dle placené daně.

Jako variabilní symbol se používá identifikační číslo organizace (IČ) nebo rodné číslo bez lomítek. Konstantní symbol je 1148 pro bezhotovostní platby nebo 1149 při platbě poštovní složenkou.

Předčíslí účtů finančních úřadů pro daně

Bankovní účty finančních úřadů určené pro platby daní jsou ve tvaru:

aaaa-bbbbbbbb/0710

Kde aaaa je předčíslí účtu určující typ daně a bbbbbbb je kód místně příslušného finančního úřadu. Kód banky 0710 je kód České národní banky (ČNB).

  • 705 Daň z přidané hodnoty
  • 713 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (z mezd)
  • 721 Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání (OSVČ)
  • 748 Daň silniční
  • 7704 Daň z příjmu právnických osob
  • 7712 Daň z příjmů právnických osob – vybíraná srážkou podle zvláštní sazby
  • 7720 Daň z příjmů fyzických osob – vybíraná srážkou podle zvláštní sazby (dohody o provedení práce, dividendy, podíly ze zisku
  • 7739 Daň dědická
  • 7747 Daň darovací
  • 7755 Daň z nemovitostí
  • 7763 Daň z převodu nemovitostí

Zálohová nebo srážková daň u mzdy v roce 2014

Jak se zdaňují mzdy od ledna 2014?

  1. Pokud poplatník podepsal prohlášení poplatníka, uplatní se ze všech příjmů zálohová daň a poplatník si může uplatnit slevy na dani
  2. Pokud poplatník nepodepsal prohlášení poplatníka, tak se ze všech příjmu kromě příjmu z dohod o provedení daně do 10 000 Kč uplatní zalohová dan (poplatník má možnost odpočtu slev na dani až v daňovém přiznání
  3. Pokud poplatník nepodepsal prohlášení poplatníka a jedná se o dohodu z provedení práce do 10 000 Kč, tak se tento příjem daní srážkovou daní. Nově tím poplatník nepřijde o možnost vrácení daně (srážkové), kterou může uplatnit v daňovém přiznání.

Není to jedno když obě daně mají sazbu 15% ?
Bohužel každá daň se posílá na jiný účet finančního úřadu (předčíslí účtu 7720 srážková a 713 zálohová daň) a vznikl by vám tak na jedné dani přeplatek (to FÚ nevadí) a na druhé dani nedoplatek (a tady už se začne počítat penále).

Dohoda o provedení práce do 10000,- je bez platby zdravotního a sociálního pojištění.
Z odměny nad 10000 Kč měsíčně se odvádí sociální, zdravotní i nemocenské pojištění stejně jako u běžného pracovního poměru. Platí to i v případech, kdy zaměstnanec uzavře více dohod současně s jedním zaměstnavatelem a součet měsíčních odměn z dohod přesáhne 10 tisíc Kč. Maximální rozsah je 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Zaokrouhlení srážkové daně z mezd (příjmu ze závislé činnosti)
Řeší § 36 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Základ daně i daň zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Slevy na dani 2014

Slevy na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmu se odčítají měšíčně ze mzdy u zaměstnavatele nebo jednou ročně při daňovém přiznání nebo při ročním vyúčtování daně z příjmů u zaměstnavatele

Aktuální výše slev pro rok 2015:

ročně měsíčně
Na poplatníka 24 840 Kč 2 070Kč
Na poplatníka – starobního důchodce 24 840 Kč 2 070Kč
Na 1. dítě 13 404 Kč 1 117 Kč
Na 2. dítě 15 804 Kč 1 317 Kč
Na 3. a další dítě 17 004 Kč 1 417 Kč
Na 1. dítě – držitele průkazu ZTP/P 26 208 Kč
Na 2. dítě – držitele průkazu ZTP/P 31 608 Kč
Na 3. a další dítě – držitele průkazu ZTP/P 34 008 Kč 23 208 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela 24 840 Kč 0 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P 49 680 Kč 0 Kč
Invalidita I. a II. stupně (částečný invalidní důchod) 2520 Kč 210 Kč
Invalidita III. stupně (plný invalidní důchod) 5040 Kč 420 Kč
Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu) 16 140 Kč 1 345 Kč
Student 4 020 Kč 335 Kč

Při uplatnění paušálních výdajů si OSVČ (podnikající fyzicé osoby) mohou za rok 2013 uplatnit v daňovém přiznání slevy kromě slevy na vyživovanou manželku či manžela a slevu na dítě. Odpočty ze základu daně jako jsou úroky a životní pojištění dál zůstávají. Pracující důchodci, kteří k 1.1. pobírají starobní důchod nemají v letech 2013 – 2015 nárok na slevu na poplatníka. Ta je aktuálně 24 840 Kč. Sleva byla zrušena v rámci úsporného balíčku a pro rok 2015 se uvažuje o jejím znovuzavedení.

Maximální příjem manželky/la na kterou chcete uplatnit slevu nesmí přesáhnout 68 000 Kč.

Stravné a cestovné 2014

Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty stanovuje § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Uvádí se dvakrát, protože §163 platí pro zaměstnance v podnikatelské sféře a §176 pro zaměstnance ve státní správě. Zásadní rozdíl je také v tom, že zákoník práce první skupině přesně určuje maximální hodnotu stravného za každý kalendářní den (ta je pro zaměstnance osvobozeným příjmem). Může dostat i víc (u zaměstnavatele se jedná o daňový náklad), ale zaměstnanci se to už daní.

Zaměstnavatel ve státní správě si naopak každoročně stanoví vnitřním předpisem výši stravného v rozpětí daném zákoníkem práce. Znamená to, že může vyplatit minimální hodnotu stravného, ale pokud má v rozpočtu dostatek finančních prostředků, i maximální hodnotu stravného.

Stravné od 1.1.2014

  • 67 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 102 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Náklady na automobil

1/ náhrada za 1km 3,70 Kč dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (amortizace)
2/ náhrada za PHM – dle ceny PHM na dokladu z čerpací stanice nebo dle průměrných cen stanovených ministerstvem financí a průměrné spotřeby dle technického průkazu

Pozor: musí se jednat o vlastní soukromý automobil zaměstnance!
V OTP musí být jako majitel uveden zaměstnanec.

Krácení stravného

§163 (2) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen „bezplatné jídlo“), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravenky a služební cesta

Důležité pro nárok na stravenku je odpracování pracovní směny.

Ovšem zákon o daních z příjmů uvádí ještě jednu podmínku a to, že příspěvek (stravenku) není možné uplatnit za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce.